Svobodný stát Sasko

Pověst země s bílo-zelenou vlajkou je odjakživa založena na pokojném obchodování a na ekonomice, kultuře a intelektu. Není tedy divu, že saská historie více září modrými meči míšeňského porcelánu než vojenskými úspěchy.

Semperova opera, knižní veletrh, Bachův festival: Zajímavé a reprezentativní dění je zásluhou kulturní rozmanitosti svobodného státu. Příklady nalezneme nejen v samotných velkých centrech, jako např. zemském hlavním městě Drážďanech, Lipsku a Saské Kamenici. Také malé obce v Krušných horách nebo Žitavském pohoří mají svůj nezaměnitelný šarm. Jedinečná krajina lipského výběžku nížiny na okraji pohoří se svou úrodnou půdou až k malebnému Saskému Švýcarsku inspirují Sasy a mnoho turistů ke každoročním navštěvám tohoto svobodného státu.

O Sasech, ke kterým rovněž patří Lužičtí Srbové, Dolní Slezané a Fojtové, je známo, že jsou příjemní, dobrosrdeční, otevření světu a mají chuť cestovat.

Nepřívětiví byli Sasové v roce 1989. Události, které začaly v Lipsku, se brzy přesunuly do kostelů a ulic celé NDR. Plakáty, světelnými řetězy a demonstračními průvody dávali lidé pokojně, ale důrazně najevo: Jsme národ!

Od Mírové revoluce urazil Svobodný stát Sasko v budování nového uspořádání kus cesty. Přibližně jedna třetina celého hospodářského výkonu nových spolkových zemí (bez Berlína) je v současné době generována v Sasku.

Hospodářský vzestup byl doposud zásluhou především stavebního sektoru, řemesel a obchodu. Mezitím Sasko začalo také profitovat z růstu průmyslu. Středně velké podniky se přitom staly nosným pilířem celého hospodářství. Velkou šancí pro budoucnost Saska je jeho centrální poloha uprostřed obnovující se střední Evropy.