Sasko včera a dnes (kronika)

Dnešní obyvatelé Svobodného státu Sasko nejsou vlastně vůbec Sasové, tedy potomci stejnojmenného germánského kmene. Ti dnes žijí v Dolním Sasku. Sasové by se z tohoto úhlu pohledu měli jmenovat spíše „Míšeňané“, protože kolébkou dnešního Svobodného státu Sasko je Míšeňská marka. V roce 929 tam král Jindřich I. nechal postavit hrad, aby uprostřed slovanského území zajistil ochranu vznikajícímu německému osídlení.

Oblast, která byla původně osídlená germánskými a později lužickosrbskými kmeny, se časem vyvinula v jednu z nejbohatších německých zemí. V průběhu dějin Sasko častokrát ve velkém ztrácelo, nebo naopak získávalo území a obyvatelstvo, povětšinou v důsledku válek. Jeho vládci se museli po neúspěšných rebeliích proti německému císaři smířit dokonce s vyvlastněním a rozdělením své říše, avšak o několik století později jim na určitou dobu patřila vedle saské také polská královská koruna.

Koncem 19. století byla průmyslová centra země baštou dělnického hnutí. A byli to konečně také Sasové, kdo v roce 1989 odvážnými demonstracemi v Lipsku, Plavně a Drážďanech zahájil rozpad NDR, a otevřel tak cestu ke znovusjednocení Německa.