1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Volby

Volby v Sasku

Volby v Sasku
(© Fotolia)

Pohled zpět na supervolební rok 2009

V létě 2009 bylo třeba učinit řadu důležitých rozhodnutí. Celkem ve třech volebních termínech dostali občané příležitost přímé účasti na rozhodování o politice ve své vlasti, v Evropě a v Německu.

Saské volby do zemského sněmu

30. srpna 2009 volili Sasové poslance do Saského zemského sněmu. Každý občan oprávněný volit rozhoduje ve volbách v jednom ze 60 volebních okrsků vždy dvěma hlasy o složení parlamentu. Prvním hlasem volil jednoho z kandidátů ve svém volebním okrsku. Druhý hlas odevzdal jedné ze stran.

Po volbách do zemského sněmu se stala nejsilnější frakcí Křesťansko-demokratická unie CDU se 40,2 procenty hlasů. Spolu s Německou stranou svobodných FDP (10 procent) tvoří CDU novou černo-žlutou koaliční vládu. Druhou největší sílu má v Sasku levice DIE LINKE s 20,6 procenty, pro Sociálnědemokratickou stranu Německa SPD se rozhodlo 10,4 procent voličů, ZELENÍ získali 6,4 procent a Národní strana Německa NPD 5,6 procent volebních hlasů. Celkem se do zemského parlamentu nastěhuje 132 poslanců.

Při ustavovacím jednání 5. Saského zemského sněmu dne 29. září 2009 byl zvolen předsedou vlády opět Stanislaw Tillich (CDU). Tím předseda vlády Tillich nastupuje do svého druhého volebního období. Den po svém opětovném zvolení jmenoval předseda vlády Saska svůj nový kabinet.

Nový zemský sněm se v Sasku volí každých 5 let. Každý občan oprávněný volit rozhoduje ve volbách do zemského sněmu vždy dvěma hlasy o složení parlamentu. Prvním hlasem volí jednoho z kandidátů ve svém volebním okrsku. Druhý hlas odevzdává jedné ze stran. Volební právo mají všichni občané, kteří dovršili 18. roku a mají své trvalé bydliště v Sasku.

Jak se v Sasku volí

Svobodný stát Sasko je rozdělen do 60 volebních okrsků. Při volbě do zemského sněmu se v každém volebním okrsku uchází nejvýše jeden kandidát jedné strany. Kandidát, který ve svém volebním okrsku nashromáždí většinu přímých hlasů (prvních hlasů), postupuje do zemského sněmu jako poslanec (přímý mandát) a zastupuje zde svůj volební okrsek. Polovina ze 120 poslanců zemského sněmu je tímto způsobem volena přímo. Tyto volby se rovněž nazývají osobní nebo většinová volba.

Rozložení zbývajících 60 mandátů probíhá přes poměrnou volbu. Přitom je zohledněna každá strana, které dá svůj druhý hlas nejméně 5 % voličů. Poměr druhých hlasů rozhoduje o rozložení druhé poloviny celkem 120 mandátů.

Komunální volby a volby do Evropského parlamentu

Supervolební rok 2009 v Sasku odstartovaly dne 7. června 2009 komunální volby a volby saských poslanců do Evropského parlamentu.

Jako komunální volby se označují souhrnně volby do oblastních, obecních a okresních rad i volby starostů a zemských rad. Celkem se nově volilo 491 městských a obecních rad. V šesti saských komunách se rovněž rozhodovalo o předsedovi obecních rady.

Strana CDU se opět prosadila v saských městských a obecních parlamentech jako strana s největší politickou mocí. Podle údajů Zemského statistického úřadu dosáhla unie podílu hlasů ve výši 32,7 procent. Druhou nejsilnější stranou v obcích se stala opět strana Svobodní voliči s 24,6 procenty. Levicová strana DIE LINKE získala v celé zemi pouze 15,4 procent hlasů. Sociálnědemokratická strana Německa SPD si při komunálních volbách přišla na podíl 10,9 procent hlasů, ZELENÍ získali 5,1 procent a Národní strana Německa NPD se opět dostala v celé zemi na 2,3 procent hlasů.

Při evropských volbách získala CDU podíl 35,3 procent hlasů, strana DIE LINKE 20,1 procent a SPD 11,7 procent. Pro FDP hlasovalo 9,8 a pro ZELENÉ 6,7 procent voličů. Tím získávají evropský mandát dva poslanci za CDU, dva poslanci za levici DIE LINKE a jeden poslanec za SPD a FDP.

Marginalspalte


Illustration

© Institution