1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Finance a správa

Jaké dopady má demografický vývoj na příjmy veřejných rozpočtů?

Sasko získává jako finančně slabá spolková země podporu prostřednictvím finančního vyrovnání zemí – tedy od finančně silnějších zemí. Podobně funguje i systém vyrovnání mezi územně správními celky v Sasku. Výše prostředků se přitom řídí zejména podle počtu obyvatel. Svobodný stát nebo saské obce musí tedy při poklesu počtu obyvatel počítat se snížením příjmů z prostředků vyrovnání. Pro svobodný stát platí: ztráta každého jednoho obyvatele znamená nižší příjmy ve výši přibližně 3.000 euro za rok. Při poklesu počtu obyvatel například o 25.000 obyvatel za rok tedy dochází ke snížení příjmů pro saský státní rozpočet přibližně o 75 milionů euro.

Jaký vliv má klesající počet obyvatel na zadlužení Saska?

Klesající počet obyvatel znamená, že za přijaté půjčky je zodpovědný menší počet obyvatel. Zatížení na hlavu u běžných půjček tedy stoupá, i když nepřibývají žádné nové závazky. Tomuto vlivu se lze bránit snižováním dluhů. Sasko tak činí od roku 2006 jako jedna z prvních spolkových zemí a stejný plán má i pro nadcházející rok. Tím chce svobodný stát udržovat zadlužení na hlavu na stejné úrovni i přes úbytek obyvatel.

Proč nelze jednoduše přizpůsobit státní výdaje demografickému vývoji?

Některé náklady lze snížit 1 : 1 vůči úbytku obyvatel jen obtížně. Například tak nelze snížit ze dne na den náklady na provoz vodovodní sítě o deset procent jen proto, že se snížil počet domácností připojených v dané oblasti o desetinu. K udržení funkce může být dokonce krátkodobě zapotřebí více peněz. V případě zásobování vodou by mohlo být například dobré postupně zmenšit podzemní potrubní sít, aby ji bylo možné v budoucnosti provozovat při nižších nákladech.

Při klesajícím počtu obyvatel tak může dojít k mírnému zvýšení nákladů na hlavu, tzv. nákladovým remanencím. K nákladovým remanencím dochází tam, kde je vysoká míra zásobování při klesající poptávce upravována jen se zpožděním resp. kde ji lze upravovat pouze se zpožděním.

Konkrétní příklad: Jestliže je škola koncipována na 400 žáků a počet žáků klesl na 250, je třeba i nadále udržovat v provozu celou budovu. Při správě budovy, osvětlení a vytápění tak lze ušetřit jen málo prostředků. Náklady na údržbu tak mohou na jednoho žáka znatelně stoupnout.

Jaké účinky mají demografické změny na inovaci?

Problém nákladových remanencí existuje rovněž v oblasti veřejné správy, např. v obcích s klesajícím počtem obyvatel. Osobní výdaje představují významnou položku v rozpočtu obcí. Proto je třeba co nejpravidelněji přizpůsobovat správu, která je s ohledem na počet svých zaměstnanců koncipována například na město s 25.000 nebo 30.000 obyvateli, když dojde k poklesu počtu obyvatel na 20.000 obyvatel.

Marginalspalte


Illustration

© Institution