1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Věda a vzdělání

Co má společného politika vzdělávání s demografickým vývojem?

Mnoho. Protože zajištění našeho blahobytu v malé a současně stárnoucí společnosti záleží na znalostech a vzdělávání každého z nás. Investice do vzdělání nebo do tzv. lidského kapitálu jsou proto pro ekonomiku a společnost stále důležitější.

Z demografického vývoje plynou ale také vysoké požadavky na rekonstrukci hřišť. Díky ní bude možné začít s cíleným vzděláváním nejmladších obyvatel mnohem dříve. Základy celoživotního učení je třeba položit totiž již ve školce a ve škole. Tyto základy je poté nutné dále prohlubovat na vysokých školách a při profesním vzdělávání. Tím, že se nabídka kvalifikovaných pracovních sil snižuje, má profesní vzdělávání mladších i starších zaměstnanců stále větší význam. Podniky musí v rámci své zodpovědnosti za budoucnost investovat více do rekvalifikace a dalšího vzdělávání svých pracovníků.

Jaký vliv mají demografické změny na saské školské prostředí?

Počet žáků v Sasku za minulé roky znatelně poklesl, na středních školách a gymnáziích se zmenšil téměř na polovinu. Svobodný stát musel na tuto skutečnost reagovat a uzavřít od roku 1990 do roku 2005 přibližně 800 škol.

Síť škol v Sasku je tak nyní v zásadě stabilní. Základní školy a gymnázia tento dramatický propad porodnosti zvládly. Obrazně řečeno je síť škol nyní sice řidší, ale zato silnější, neboť zbývající školy mají příležitost nabízet více než doposud: Větší rozmanitost školní a mimoškolní aktivity, vyšší kvalitu díky cílenému využívání učitelů, ale také prostředků na podporu výstavby škol. Dobře vybavená centra odborných škol přitom udávají směr. Síť škol je však také třeba koncipovat tak, aby se zabránilo neúnosně dlouhým cestám do školy. V tomto směru se od okresů a obcí požaduje, aby přicházely s řešeními, která mají smysl a která lze realizovat.

Co znamená »Celoživotní učení«?

Celoživotní učení prolamuje doposud obvyklé vzdělávací struktury a postupy na cestě za vzděláním, které se často považovaly za ukončené při dokončení střední nebo vysoké školy. S poklesem počtu lidí v produktivním věku má neustálá obnova znalostí v průběhu produktivního života stále větší význam. Celoživotní učení přitom vychází z předpokladu, že starší lidé dokážou být stejně produktivní jako lidé mladší, když jsou k tomu motivováni a když udržují své znalosti maximálně aktuální.

Celoživotní učení proto v sobě spojuje oblasti předškolního, školního, profesního a vysokoškolského vzdělávání stejně jako dalšího všeobecného i profesního vzdělávání. Může to tak znamenat například opětovný nástup do procesu vzdělávání nebo získání osvědčení o schopnostech nabytých v zaměstnání.

Jak se mohou vysoké školy a univerzity připravit na demografický vývoj?

»Vlna snížené porodnosti« počátkem 90. let nyní zasahuje vysoké školy a univerzity. Nižší počet saských maturantů však neškodí vysokým školám a univerzitám ve stejné míře jako školám, neboť počet studentů, kteří začínají studovat, je rovněž ovlivňován dalšími faktory, jako např. náklonností ke studiu a počtem západoněmeckých a zahraničních studentů.

Vysoké školy a univerzity musí tedy více než v minulosti udržovat atraktivní a konkurenceschopnou nabídku, která přiláká studenty. Navíc musí své zaměření utvářet takovým způsobem, který zajistí, aby se v oborech, ve kterých existuje zvýšená poptávka po odborných pracovních silách, mohlo vzdělávat více studentů.

Jaké účinky mají demografické změny na inovaci?

Starší zaměstnanci mají možná tlumicí účinek na inovační sílu ekonomiky resp. na zakládání firem. V delším časovém horizontu to znamená, že více potřebná bude lepší kvalifikace a že k inovačnímu potenciálu starších pracovníků bude nutné přistupovat cíleněji a více jej využívat.

Marginalspalte


Illustration

© Institution