1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Krajina

Saská nížina

K Saské nížině patří především severosaská rovina, která má na severu výšku zhruba 100 m. n. m. a směrem k jihu se zvedá do výšky zhruba 160 m. n. m. Tato krajina byla postupem času zčásti výrazně proměněna v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí.

Lipská nížinná pánev sahá jako mořský záliv daleko do středosaské pahorkatiny a nabízí vynikající podmínky pro zemědělství. Ráz východní části Lipské pánve určuje zejména hornolužická oblast vřesovišť a rybníků. Severně odtud byla krajina rovněž poznamenána těžbou hnědého uhlí.

Saská pahorkatina

Saská pahorkatina dosahuje nadmořské výšky od 120 do zhruba 280 m. Rozkládá se od Lipské oblasti přes pahorkatinu Mulde-Lößhügelland a středosaskou pahorkatinu Lößhügelland až k Západolužické pahorkatině a vrchovině, kde ve východní části Horní Lužice zasahuje až k hranici s Polskem.

Místy silná sprašová vrstva poskytuje úrodnou půdu pro zemědělství, čímž je známá například oblast »Lommatzscher Pflege«.

Saské středohoří

»Bastei« (»Bašta«) v Labském pískovcovém pohoří

»Bastei« (»Bašta«) v Labském pískovcovém pohoří
(© SK)

Val saského středohoří zahrnuje Fojtsko, Krušné hory, Labské pískovcové pohoří, Hornolužickou vrchovinu a nejmenší pohoří Německa – Žitavské hory. Nejvyšším vrcholem Saska je 1 215 m vysoký Fichtelberg v Krušných horách. Zatímco v Labském pískovcovém pohoří a v Žitavských horách převládá pískovec, v Krušných horách se tyčí nápadné čedičové kupy. Krušné hory bývaly díky svému nerostnému bohatství významnou těžební oblastí, kde se již od 12. století těžila zejména stříbrná a cínová ruda.

Řeky a jezera

V Sasku je celkem 15 389 km tekoucích vod. V délce 180 km protéká zemí Labe, nejvýznamnější saská řeka. Dalšími většími řekami jsou Spojená Mulda (Vereinigte Mulde) s oběma svými zdrojnicemi Freiberskou Muldou a Cvikovskou Muldou, Lužická Nisa, Spréva a Bílý Halštrov (Weiße Elster).

Větší vodní plochy v Sasku byly všechny založeny uměle. Vznikly buď přehrazením řek (přehrady) nebo zaplavením bývalých povrchových dolů. V současné době je největším saským jezerem přehrada Quitzdorf ve východním Sasku, jejíž vodní plocha činí 7,5 km². Největší objem vody v nádrži má přehrada Eibenstock s 75 mil. m³, která je díky své hrázi vysoké 51,3 m také nejvyšším přehradním dílem. Bärwaldské jezero v Lužici, bývalý povrchový hnědouhelný důl, se po skončení zaplavování v roce 2010 stane s rozlohou cca 13 km² největším jezerem v Sasku. Co do objemu bude se svými 387 mil. m³ největším jezerem Berzdorfer See, které se rovněž nachází ve východním Sasku.

Marginalspalte


Illustration

© Institution