1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Sasko v době Výmarské republiky 1918–1933

Zrod Svobodného státu Sasko

Po pádu monarchie vyhlásí Hermann Fleißner (SPD) v cirkuse Sarrasani republiku Sasko. Následně je založen Svobodný stát Sasko, který získává vlastní ústavu. Jako součást Výmarské republiky je však Sasko úzce svázané s říší a ztrácí mj. svou vojenskou, železniční a finanční svrchovanost. V roce 1923 je po nepokojích v důsledků inflace vyhlášen v Německé říši výjimečný stav. Ze strachu z levicových revolučních bouří obsazuje říšské vojsko na krátkou dobu Svobodný stát Sasko (»říšská exekuce«). V roce 1932 umírá poslední saský král, Fridrich August III.

10. listopadu 1918 Nově vzniklá Spojená revoluční rada dělníků a vojáků (pravice, střed, SPD) prohlašuje krále za sesazeného a monarchii za zrušenou. V cirkuse Sarrasani vyhlašuje Herrmann Fleißner (SPD) republiku.

13. listopadu 1918 Formální odstoupení Fridricha Augusta III. na zámku Guteborn u Ruhlandu.

15. listopadu 1918 Po vyhlášení republiky (10. 11.) a odstoupení krále Fridricha Augusta III. (13.11.) přebírají vládu tři zmocněnci lidu z USPD a tři z SPD.

28. listopadu 1918 Zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného poměrného volebního práva pro muže a ženy nad 21 let.

19. ledna 1919 Volby do německého národního shromáždění: SPD 17, Bürgerliche 12, USPD 3 mandáty.

22. ledna 1919 Po odstoupení tří zmocněnců lidu strany USPD (16. 1.) vytváří Georg Gradnauer novou vládu SPD.

2. února 1919 Volby do saské lidové komory: SPD 42, USPD 15, DDP 22, DNVP 13, DVP 4 mandáty.

25. února 1919 Ustavuje se lidová komora, zmocněnci lidu odstupují. 28. února je schválena předběžná ústava, která poprvé stanovuje úřad předsedy vlády.

14. března 1919 Začíná vládnout první ústavní Gradnauerova (SPD) vláda.

1919 Četné stávky a krvavé nepokoje v průběhu roku mají za následek opakovaná vyhlášení výjimečného stavu a jsou ukončeny až zásahem říšského vojska.

květen 1919 Konečné odloučení církve od státu.

11. srpna 1919 Vstupuje v platnost říšská ústava, Sasko ztrácí vojenskou svrchovanost.

1. listopadu 1920 Vstupuje v platnost ústava Svobodného státu Sasko, přijatá 26. října lidovou komorou. Sasko je úzce spojeno s Německou říší a ztrácí mj. železniční a finanční svrchovanost.

14. listopadu 1920 Volby do zemského sněmu: SPD 27, USPD 16, KPD 6, Bürgerliche 47 mandátů.

11. října 1921 Fritz Tittman zakládá první organizaci NSDAP mimo Bavorsko.

5. listopadu 1922 Volby do zemského sněmu s většinou pro SPD/USPD

18. listopadu 1922 Zákaz strany NSDAP v Sasku, v roce 1925 opět zrušen.

21. března 1923 Menšinová Zeignerova (SPD) vláda.

27. září 1923 Po nepokojích v důsledků inflace je v Německé říši vyhlášen výjimečný stav.

22. října – 6. listopadu 1923 Sasko je obsazeno říšským vojskem (»říšská exekuce«). Zeignerova vláda je rozpuštěna (29. 10.), aby se zamezilo levicovému revolučnímu povstání. Říšským komisařem pro Sasko je jmenován Rudolf Heinze.

1. listopadu 1923 Vytvoření přechodné vlády v čele s Alfrédem Fellischem.

31. října 1926 Volby do zemského sněmu: SPD 31, ASPD 4, KPD 14, DDP 5, DVP 12, DNVP 14, NSDAP 2, ostatní 14 mandátů.

12. května 1929 Volby do zemského sněmu: SPD 33, ASPD 2, KPD 12, DDP 4, DVP 13, DNVP 8, NSDAP 5, Wirtschaftspartei 11, Aufwertungspartei 3, Sächsisches Landvolk 5 mandátů.

22. června 1930 Volby do zemského sněmu: SPD 32, KPD 13, Dt. Staatspartei 3, DVP 8, DNVP 5, NSDAP 14, WP 10, AP 2, SL 5, ostatní 4 mandáty.

18. února 1932 Na zámku Sybillenort ve Slezsku umírá poslední saský král Fridrich August III.

Marginalspalte


Illustration

© Institution