1. Navigation
  2. Inhalt
  3. Herausgeber
Inhalt

Království 1815-1918

Suverénní království 1815–1871

Cílem Vídeňského kongresu v roce 1815 bylo obnovení starého politického systému (»restaurace«). Dochází ke změnám v uspořádání mocenských poměrů v Evropě. Sasko ztrácí dvě třetiny svého území a třetinu svého obyvatelstva ve prospěch Pruska. V jednotlivých státech Německého spolku dochází v předbřeznové době k zesílení národního hnutí, které v roce 1848 vyvrcholí březnovou revolucí. Saský král však za Sasko odmítne ústavu schválenou ve frankfurtském kostele sv. Pavla, která stanovovala vznik spolkového státu s ústřední vládou pod vedením dědičného císaře a říšským sněmem jako zákonodárnou mocí. To má za následek ozbrojené nepokoje, které jsou s pomocí pruského vojska krvavě potlačeny. V průběhu 19. století se Sasko vyvíjí v rychle rostoucí, výkonný průmyslový stát a stává se kolébkou německého dělnického hnutí.

Saská monarchie v Německé říši 1871–1918

V roce 1871 se Sasko stává součástí nově založené Německé říše. Je sice nadále konstituční monarchií, ztrácí však stále více na významu. Sasko se postupně stává vedoucí průmyslovou zemí Německa. V první světové válce bojuje Sasko s vlastní armádou a ztratí více než čtvrtinu svých vojáků. V souvislosti s listopadovou revolucí je v Sasku založena Spojená revoluční rada dělníků a vojáků (pravice, střed, SPD). 10. listopadu 1918 prohlásí tato Rada krále za sesazeného a monarchii za zrušenou. V cirkuse Sarrasani vyhlásí Herrmann Fleißner republiku Sasko.

Události krok za krokem

1815 Po prohrané bitvě národů postupuje Sasko na Vídeňském kongresu dvě třetiny svého území a třetinu svého obyvatelstva Prusku a stává se členem Německého spolku.

19. října 1817 Po rozpuštění lužických stavů je Lužice i administrativně přičleněna k Sasku.

1818 Vláda sídlící ve Wurzenu (tzv. »Stiftsregierung«) je rozpuštěna, čímž je rovněž toto někdejší biskupské území zcela začleněno do Saska.

13. listopadu 1819 Přestože konzervativní vláda prosazuje frankfurtská usnesení, k »pronásledování demagogů« v Sasku nedochází.

5. května 1827 Umírá král Fridrich August I. Nástupcem se stává jeho konzervativní bratr Anton (1827–1836).

25. června 1830 V průběhu oslav 300. výročí augšpurské konfese dochází mezi protestantským obyvatelstvem k nepokojům směrovaným proti katolickému dvoru.

18. září 1830 Po nepokojích v Lipsku a Drážďanech je Fridrich August jmenován spoluregentem Saska. Konzervativní vládní ministr von Einsiedel odstupuje, jeho nástupcem se stává liberální von Lindenau. Prostřednictvím vyjednávání nastolí znovu pořádek a přislíbí vypracování ústavy.

4. září 1831 O rok později vstupuje liberální ústava v platnost, a Sasko se tak poprvé stává nedělitelnou konstituční monarchií, která garantuje určitá základní práva. Zemský sněm je rozdělen na dvě komory a získává výhradní zákonodárnou moc. Tím dochází poprvé k dělbě moci. Současně (24. září) se však také zavádí volební cenzus.

1. prosince 1831 Ústřední úřady tajného kabinetu, tajné rady, zemské vlády a tajného finančního kolegia, které se svými kompetencemi překrývají, jsou nahrazeny šesti rezortními ministerstvy. Ministři jsou sice jmenováni králem, zodpovídají se však zemskému sněmu. Kromě toho je zde státní ministr, který v rámci Ministerské rady řídí rezortní ministerstva.

9. prosince 1832 Po zrušení dědičného poddanství Horní Lužice (1. dubna) dochází k jejímu zrovnoprávnění s dědičnými zeměmi.

1. ledna 1834 Vstup Saska do Německého celního spolku jako jednotného celoněmeckého hospodářského prostoru, uskutečněný dne 18. 3. 1833, nabývá platnosti.

24. ledna 1835 Úplné zrovnoprávnění Horní Lužice s dědičnými zeměmi a zrušení její zvláštní provinční ústavy.

6. června 1836 Umírá král Anton. Nástupcem se stává dosavadní spoluregent Fridrich August II. (1836–1854), který nyní zastává stále konzervativnější názory.

září 1843 Liberální vládní ministr von Lindenau je nahrazen konzervativním von Könneritzem, který zostřuje cenzuru. 1845/47 Špatná úroda (1845/6) a hospodářská krize (1847) podporují vznik radikálních uskupení.

1848/49 Během březnové revoluce se král nejprve podvoluje demokratickým požadavkům. Po odmítnutí ústavy schválené ve frankfurtském kostele sv. Pavla a po rozpuštění zemského sněmu saským králem Fridrichem Augustem II. dochází v květnu 1949 k ozbrojeným nepokojům, které jsou s pomocí pruského vojska krvavě potlačeny.

1854 Smrtelné zranění krále Fridricha Augusta II. v Tyrolsku. Nástupcem se stává jeho bratr Jan (1854–1873).

V 19. století se Sasko vyvíjí ve výrazný průmyslový stát. Je nejhustěji osídlenou zemí v Evropě. Založením Všeobecného německého dělnického spolku Ferdinandem Lassallem v roce 1863 se Lipsko stává kolébkou německého dělnického hnutí.

1866 Sasko na straně Rakouska prohrává v »prusko-rakouské válce« a následně vstupuje do Severoněmeckého spolku.

1871 Sasko se stává součástí nově založené Německé říše a vzdává se mj. své poštovní svrchovanosti.

26. března 1872 Lipský proces proti vůdčím představitelům sociálně demokratické strany Augustu Bebelovi a Wilhelmu Liebknechtovi končí odsouzením obou ke dvěma letům pevnostní vazby za velezradu.

15. dubna 1873 Konzisteriálním zákonem dochází k založení zemské konzistoře jako nezávislého nejvyššího úřadu evangelicko-luteránské církve. To představuje první krok na cestě k odloučení církve od státu, zatímco katolická církev je ovšem nadále podřízena státu.

29. října 1873 Na zámku Pillnitz umírá král Jan. Nástupcem se stává jeho nejstarší syn Albert (1873–1902), který pěstuje kontakty s císaři Německa a Rakouska, Vilémem II. a Františkem Josefem, jakož i s vůdčími pruskými státníky Bismarckem a Moltkem.

10. ledna 1874/1877 Do německého říšského sněmu je zvolen August Bebel, Wilhelm Liebknecht a dalších sedm sociálních demokratů.

1878 – 30. září 1890 Ilegální působení SPD v důsledku celoříšského zákazu strany protisocialistickým zákonem.

1. října 1879 Říšský soud se sídlem v Lipsku se stává nejvyšším soudním dvorem Německé říše.

1870–1900 Sasko se postupně stává vedoucí průmyslovou zemí Německa. 58% obyvatel je zaměstnáno v průmyslu (německý průměr: 39%), 14% (25%) v obchodě a 15% (36%) v zemědělství.

1891 Volby do zemského sněmu jsou i přes platný volební cenzus vítězstvím sociálních demokratů.

28. března 1896 Zákon o volbách do zemského sněmu stanovuje zavedení všeobecného nepřímého tzv. třístupňového volebního práva.

19. června 1902 Na zámku Sybillenort ve Slezsku umírá král Albert. Nástupcem se stává jeho bratr Jiří (1902-1904).

1903 Volby do říšského sněmu, 22/23 křesel pro sociální demokracii.

15. října 1904 Na zámku Pillnitz umírá král Jiří. Nástupcem se stává jeho nejstarší syn Fridrich August III. (1904-1918).

25. ledna 1909 Nový volební zákon (v platnosti od 5. května) nahrazuje tzv. třístupňové volební právo plurálním volebním právem (max. 4 hlasy v závislosti na vzdělání, majetku a věku).

18. října 1913 V Lipsku je za přítomnosti saského krále, ruského cara Mikuláše II. a dalších vladařů slavnostně odhalen pomník bitvy národů.

1. srpna 1914 Po vypuknutí první světové války je celá saská armáda pod velením Maxe von Hausena nasazena jako 3. německá armáda a zúčastní se mj. bitvy na Marně (5.–12. září 1914). Celková válečná bilance pro Sasko: Ze 750 000 vojáků 210 000 padlo, 19 000 bylo pohřešovaných.

1. května 1916 Mírové demonstrace a stávky v Drážďanech, Lipsku a Pirně, později také v Saské Kamenici.

únor 1918 Ve spolupráci se skupinou »spartakovců« se od ledna organizují stávky na celém území Říše, které se v únoru přenesou také do Drážďan a Lipska. Král Fridrich August III. prosazuje uzavření mírové dohody, čímž se dostává do konfliktu s Nejvyšším vojenským velením Německé Říše.

5. listopadu 1918 Po odstoupení všech státních ministrů (23.–26. října) přebírá vládu dosavadní ministr spravedlnosti Rudolf Heinze. O den později volí 3000 vojáků leteckých kasáren v Großenhainu první vojenskou radu Saska jako protiválečný orgán.

8. listopadu 1918 Masové demonstrace mj. v Drážďanech; v Lipsku a Saské Kamenici se vytvářejí další dělnické a vojenské rady. Následujícího večera obsazují demonstranti generální velitelství armády, policejní prezidium a vládní budovu. Poté, co rada dělníků a vojáků – složená z USPD a spartakovců – převezme moc, uchyluje se král na zámek Moritzburg.

10. listopadu 1918 Nově vzniklá Spojená revoluční rada dělníků a vojáků (pravice, střed, SPD) prohlašuje krále za sesazeného a monarchii za zrušenou. V cirkuse Sarrasani vyhlašuje Herrmann Fleißner (SPD) republiku.

13. listopadu 1918 Formální odstoupení Fridricha Augusta III. na zámku Guteborn u Ruhlandu.

Marginalspalte


Illustration

© Institution